- Uběhlo osmdesát let, kdy vůz Maserati 8CTF nazývaný Boyle Special zvítězil na okruhu v Indianě.
- Po 20 letech se Evropané konečně dočkali vítězství v závodu 500 mil Indianapolis.
Modena, 30. května 2019 – Společnost Maserati dnes slaví osmdesáté výročí neuvěřitelného vítězství vozu Maserati 8CTF v závodu 500 mil Indianapolis. V neděli 30. května 1939 přejel automobil Maserati 8CTF řízený 27letým Warrenem Wilburem Shawem jako první cílovou čáru v závodu trvajícím 4 hodiny a 20 minut při průměrné rychlosti 115 mil (cca 185 km) za hodinu. I dnes patří indianapolský rodák Wilbur Shaw mezi jednoho z 5 nejúspěšnějších řidičů v historii závodu v Indianapolis se 3 výhrami (1937, 1939 a 1940, přičemž ve dvou posledních za volantem 8CTF) a 3 druhými místy (1933, 1935 a 1938) z celkem 13 účastí.
Pro trojzubec to nebyla první zkušenost se závoděním v USA. Už dříve na začátku 30. let 20. století pozvali pořadatelé Alfieriho Maserati na několik amerických závodů. Později se díky prodeji akcií společnosti skupině Orsi Group v květnu 1937 bratři Maserati mohli zaměřit na navrhování nových závodních vozů. Tehdy se mezinárodní závodní úřad rozhodl změnit technická pravidla pro vozy Grand Prix: s platností od roku 1938 zavedl přísnější omezení, začal regulovat zdvihový objem, který byl nyní omezen na základě hmotnosti vozidla na maximální objem 3 000 cm³ u motorů přeplňovaných kompresorem. Ernesto Maserati vycházel z těchto pravidel při vývoji a výrobě nového vozu, kterému dal název 8CTF.
Podvozek přejal standardní rozvržení jednomístného závodního automobilu své doby se dvěma ocelovými profilovými vodícími tyčemi a příčníky, zatímco vůz byl vybaven řadovým osmiválcovým motorem s válci ve dvou skupinách po čtyřech, odlitými do monobloku s hlavou válce: odtud název „8CTF“ neboli 8 válců „Testa Fissa“ - pevná hlava.
Zdvihový objem byl 2 991,4 cm3 s kompresním poměrem 6,5:1 a motor byl přeplňován kompresorem, měl dva karburátory a dva objemové kompresory. Systém časování se dvěma ventily na jeden válec v 90° V uspořádání byl poháněn dvěma rozvody OHC.
Vůz Maserati 8CTF dorazil do Indianapolis po účasti v několika závodech v roce 1938, kde prokázal svůj velký potenciál: hrabě Carlo Felice Trossi vedl v několika kolech závodu Tripoli GP a měl také nejvýhodnější startovní pozici v závodu Coppa Ciano. Legendární Luigi „Gigi“ Villoresi zajel nejrychlejší kolo v závodu Coppa Acerbo. Tyto výsledky přilákaly několik zákazníků, kteří si auto objednali. Takto prodala společnost Maserati vůz 8CTF americkému týmu Boyle Racing Headquarters v Indianapolis, který vlastnil Ir Michael Joseph „Mike“ Boyle. Boyl, který byl od dětství vášnivým milovník motosportu, si dal za cíl vyhrát nejslavnější americký závod 500 mil Indianapolis s autem, které sám financoval a které spravoval jeho tým. Než Boyle koupil Maserati 8CTF, účastnil se několika závodů s jinými auty: Summers, Cooper, Smith odjely několik ročníků pod názvem Boyle Products/Henning, Boyle Motor Products nebo IBEW Boyle Racing, ale prakticky bez výsledku.
Na začátku roku 1939 přijel manažer Boylova týmu Harry W. „Cotton“ Henning do Boloni, aby zde koupil vůz 8CTF od společnosti Maserati. Po převozu do Ameriky byl vůz připraven na závod s většími koly a pneumatikami Firestone, nalakovaný typickou amarantovou barvou týmu Boyle Racing Headquarters. Byl zaregistrován jako „Boyle Special“ v rukách Warrena Wilbure Shawa, který 30. května 1939 zahájil závod s třetím nejrychlejším časem v kvalifikaci naměřeným při rychlosti téměř 129 mil za hodinu (207,7 km/hod). Warren se vrátil domů jako vítěz, který vedl 51 kol, po těžce vybojované bitvě s Louisem Meyerem ve vozu Stevens-Winfield a Jimmy Snyderem v automobilu Adams-Sparks. Pro Maserati to bylo historické vítězství: od roku 1919 totiž nevyhrálo závod v Indianě žádné evropské auto.
Vítězství v roce 1939 přineslo společnosti Maserati velké mezinárodní uznání. Do následujícího ročníku závodu 500 mil Indianapolis se kromě vozu řízeného samotným Shawem zaregistrovalo několik dalších vozů této společnosti. Wilbur Shaw vyhrál znovu v roce 1940, čímž potvrdil převahu vozu 8CTF z hlediska rychlosti, spolehlivosti na dlouhé vzdálenosti a vynikajícího držení na silnici. Výhry na historické americké trati přinesly společnosti Maserati mimořádnou prestiž, kterou ještě zdůraznila skutečnost, že během poválečných let se vůz 8CTF v typických amerických barvách stal hvězdou nejen závodní trati v Indianapolis, ale i dalších okruhů napříč Spojenými Státy.
Úžasný rozmach vozu 8CTF a také jedno z nejdelších a nejslavnějších působení jednomístných závodních automobilů skončilo v roce 1950 poté, co se Bill Vulcanich nedokázal kvalifikovat do závodu 500 mil Indianapolis.
V roce 2014 zapsalo Sdružení historických automobilů HVA (Historical Vehicle Association) Spojených států legendární vůz Maserati 8CTF jako první automobil vyrobený mimo Ameriku, který získal stálé místo v kronice americké knihovny Kongresu. Dokumentace zaevidovaná podle norem pro dokumenty o ochraně dědictví ministra vnitra byla umístěna do Národního registru historických vozidel NHVR (National Historic Vehicle Register) a Amerických historických technických záznamů HAER (Historic American Engineering Record).
Jeden ze tří zkonstruovaných vozů s podvozkem č. 3032, se kterým Wilbur Shaw zvítězil v letech 1939 a 1940 v závodu 500 mil Indianapolis, byl předělán a opatřen stejným lakem, kterým se honosil v tyto slavné dny, a v současné chvíli je vystaven v indianapolském muzeu Indianapolis Speedway Museum.
Hlavní technické vlastnosti Tipo 8CTF:
Motor: řadový osmiválec
Zdvihový objem: 2 991 cm³
Výkon: 350 koňských sil; od roku 1939 365 koňských sil
Převodovka: Mechanická se čtyřmi rychlostmi + zpátečkou
Podvozek: nýtované ocelové lisované profilové vodící tyče ve tvaru C a příčníky
Hmotnost: 780 kg
Maximální rychlost: 290 km/h
