Psalo se datum 1. prosince 1914 v Bologni, když bratři Maserati založili Maserati, značka která se zapíše do historie motorismu. Nejdříve byl obchod Maserati dílna, na adrese  N° 1 Via de’ Pepoli; bratři Maserati začali pracovat na jejich designu automobilů od začátku První světové války.

Během dvacátých a třicátých let prodávala garáž Maserati závodní auta po celém světe a také vyráběla silniční auta s celým jedinečným designem značky spolu se sportovním výkonem ze závodního okruhu. Roku 1937 když rodina Orsi převzala řízení obchodu, přestěhovalo se Maserati do Modenu, na Viale Ciro Menotti kde se některé klíčové závodní a GT automobily vyrábějí a navrhují dodnes.

Když skončila válka, Alfieri byl rozhodnut vrátit svůj sen na trať. Našel nepoužívanou továrnu na demižony ve čtvrti Pontevecchio na čísle 179, Frazione Alemanni v Bologně. Nové prostory byly dostatečně velké, aby se tam bratři Maserati přestěhovali spolu se svými rodinami a bylo to zde, kde podnik získal název Officine Alfieri Maserati SA. Mezitím během války otevřel Alfieri Maserati továrnu na zapalovací svíčky v Miláně pod jménem Fabbrica Candele Maserati. Ta se taky přestěhovala do Bologny v roce 1919.

Příběh Maserati začal v období, kdy Itálie byla monarchie s traťovým pracovníkem Rodolfo Maserati, jeho ženou Carolina Losi a jejich sedmi dětmi. Rodolfo byl v určitém smyslu muž budoucnosti a od něj zdědili bratři Maserati jejich vášeň pro rychlost. Na přelomu století byla rodina kompletní: nejmladší syn Ettore se narodil roku 1894, zatímco nejstarší syn Carlo narozený roku 1881 již začal svojí kariéru.

Nejstarší syn Carlo Maserati navrhl svůj první jednoválcový motor v jeho 17 letech a před koncem roku byl najat společností Fiat jako testovací pilot. V Turíně navrhl nový jednoválcový motor v jeho volném čase, který vložil do dřevěné automobilové kostry. Tohle by se mohlo v některých ohledech považovat za první Maserati.

Carlo Maserati opustil Fiat v roce 1903 a byl najat společností Isotta Fraschini jako testovací pilot a assistent v testovacím centru. Během jeho pobytu tam, přivedl svého bratra Alfieri, kterému bylo v té době pouhých 16. Když Carlo konečně opustil Isotta Fraschini v roce 1908, Alfieri zůstal. Roku 1908 v jeho Isotta Fraschini čísle 41 se zůčastnil Gran Prix des Voiturette in Dieppe. Skončil čtrnáctý, první mezi čtyřválcovými automobily.

Roku 1909 založil Carlo Maserati svojí vlastní společnost. Samozřejmě neztratil svojí vášeň pro auta, ale cíl jeho nového podniku byl design a výroba nadřazeného letadla. Carlo začal na tomto projektu pracovat okamžitě, ale roku 1910 ho o všechny jeho sny a život připravila plicní choroba. Tato ztráta byla devastující pro jeho bratry, ale Carlo zůstal zářícím příkladem na který nikdo nezapomněl. V tomto bodě spadla všechna zodpovědnost na Alfieriho.

1. prosince 1913 se Alfieri přestěhoval do Bologny, kde začal servisní středisko pro společnost Isotta Fraschini. Brzo ale následoval v krocích Carla, začal to dělat na sebe spolu se svými bratry. Výsledkem bylo založení "Società Anonima Officine Alfieri Maserati", garáž s připojenou dílnou na no. 1 via de’ Pepoli. O pět mesíců později byla Itálie ve válce. Alfieri a Ettore byli narukováni na vojenskou službu.

Když válka skončila, Alfieri chtěl nakopnout aktivity. Založil továrnu na lahve v červenci roku 1914 a přesunul sem výrobu zapalovacích svíček, které začal vyrábět v Miláně v průběhu Velké války. Konečně znak nad velkýma třema oknama nyní oficiálně oznamoval že "Officine Alfieri Maserati SA" opět funguje.

Když Itálie vstoupila do války, byli bratři Maserati odvedeni ale zůstali daleko za bitevními liniemi. Dokonce díky jejich designům a výrobě speciálních zapalovacích svíček pro letadlové motory armáda prospívala z jejich technické dovednosti.

Zapalovací svíčky patentované Alfierim s izolováním byli použity na letadlech SVA. 9. srpna 1918 s jedním z těchto letadlel letěl básník Gabriele d’Annunzio když zaútočil na Vídeň což byl krok, který velmi pomohl k jeho legendárnímu statusu.

Alfieri, Ernesto a Ettore usilovně pracovali na tvorbě prvního Maserati. K nim se připojil jejich další bratr, Mario, který byl umělec a nevěděl nic o motorech, aby navrhl logo. Mario si vybral jeden z nejcharakteristických symbolů Bologny: trojzubec z sochy Neptuna v Piazza Magiiore, symbol síly a vitality. Také použil červenou a modrou ze znaku Bologny, které dodnes zůstávají barvy Maserati.

Po kompletním předěláném motoru, Alfieri vyhrál závod Susa-Moncenisio v automobilu Diatto s mimořádnou rychlosti 69 km/h. Spolu s Ernestem toto zopakovali v závodě Aosta-Gran San Bernardo.

Alfieri Maserati se vrátil k závodění v roce 1920, nejdříve v modelu SCAT a později ve čtyřválcovém modelu Nesseldorf. Výsledky nebyly nějak výjimečné, ale tím víc byl odhodlán vytvořit první opravdové Maserati.

Roku 1932 Alfieri zemřel v průběhu operace v pouhých 44 letech. Po vážné nehodě v roce 1927 jeho poslední ledvina byla dlouho slabá. Aby jí zachránili, doktoři zkusili drastickou operaci, ale bohužel bez úspěchu. Bologna se zastavila: ti, co přišli na pohřeb, byli ti nejdůležitější jezdci té doby, od Nuvolariho po Nazzara to Minoia, Borzacchiniho, Campariho a Marquise de Sterlicha. Obrovskou ztrácu pocítili všichni, ale nejvíc rodina Maserati a jejich společnost. Bindo Maserati opustil Isotta Fraschini, aby se připojil k jeho bratrům, který z něj udělali předsedu. Mladý ale talentovaný Ernesto měl na starosti techniku. Nový Tipo V5 byl úspěšný a značka prosperovala i přes těžkou ekonomickou situaci.

Roku 1933 přijel Tazio Nuvolari do Maserati. Po neshodě s Enzem Ferrari, který ho nechtěl jako rovnocenného partnera, se legendární řidič rozhodl závodit pro Maserati: S vozem 8CM vyhrál Belgickou GP, Ciano Cup, Nice GP a Tourist Trophy. 8CM bylo evolucí předešlého 8C s upravenou převodovkou od Ernesta Maserati. Předni podvozek se zpevnil po návrhu řidiče. Pracovali spolu až do roku 1934, i když Tazio se nikdy nestal členem oficiálního týmu. Sám si namísto toho koupil auto a s Ernestovo technickou výpomocí pokračoval v závoděni jako soukromý řidič.

Maserati bylo pod neustálým tlakem od nových německých automobilek Mercedes a Auto Union, které byly silně podporovány novou vládou Třetí říše. Ernesto, Ettore a Bindo chápali, že země potřebou významnou změnu směru: proto vítali kolaboraci se slavným italským podnikatelem Adolfem Orsi. Roku 1937 Ernesto, Ettore a Bindo mu prodali celou firmu, nicméně pokračovali v řízení dvou oddělených podnicích.

První produkt éry Orsi-Maserati byl představen v březnu 1938., tím byl 8CTF. Maserati poprvé zvítězilo v Americe roku 1939 s jejich modelem 8CTF, který byl přejmenován na "Boyle's special". Maserati byl první italský výrobce, který dokázal vyhrát tento prestižní titul a to samé se jim povedlo i následující rok.

V době vypuknutí druhé světové války se Maserati přestěhovalo z Bologny do Modeny. Nicméně v průběhu války museli opustit výrobu závodních automobilů a soustředit se na výrobu zapalovacích svíček a jiných kritických předmětu pro válečné úsilí. V této době zapalovací svíčky a autobaterie Maserati pokračovali dodávat do Maserati Auto baterkami, které potřebovalo pro své elektrické vozidla vyráběná běehem let 1940 - 1945.

Na začátku března roku 1946 byl představel prototyp, který se dá považovat za první GranTurismo - čili první Maserati navržené pro denní používání namísto závodění - na Geneva Car Show. Jednoduše pokřtěno "A6" k poctě Alfierimu a 6 značící počet válců. Design a originalita byli ihned oceněny veřejností a výroba začala co nejdříve. Roku 1948 na Turino Motor Show Maserati předvedlo první model A6 1500 se skvělým stylingem proslulého Pininfarina.

Vítězství Maserati na Grand Prix v Nice roku 1946 přinesla sebou ohromnou symbolickou hodnotu : druhá světová válka konečně skončila. Svět civilistů opět fungoval. Ernesto, Ettore a Bindo Maseratti opustili společnost a vrátili se do Bologny. Otevřeli si nový podnik Osca, ve kterém se čistě věnovali designu, rozvoji a výrobě závodních automobilů.

Rok 1950 označoval začátek něčeho, co se po čtyřech letech stalo Formulí 1. Maserati tam bylo od prvního závodu, i když podle pravidel této první fáze jejich vozy stále spadaly pod F2.

Juan Manuel Fangio vyhrál jak Argentínskou, tak Belgickou Grand Prix v roce 1954. Potom se tento Argentínský řidič, který jezdil pro Mercedes, vrátil do Stuttgartu a poté k Ferrari, ale jeho vrcholný moment kariéry měl stále přijít a ten by byl ve voze Maserati. Roku 1954 Světové mistrovství opět změnilo svá pravidla a Maserati byla opět ve vedení se svým 250F, jehož debut následoval vítězstvím.

Roku 1956 se z Formule 1 stal rodinný duel mezi rivaly z Modeny: Ferrari a Maserati. Modena byla rozdělená, jedna půlka fandila jednomu týmu a další druhému. V neděli se poměřovali auta na okruhu. Ráno v pondělí se vítězní fanoušci vytahovali před poraženými v barech a pod kolonádami ve středu města.

Po obrovském vítězství v roce 1957 donutili Adolfa Orsi finanční problémy uzavřít určité části jeho industriálního impéria, včetně sportovní sekce. Byla to ohromná oběť, ale značila začátek obratu který by se zaměřoval čistě na automobilový sektor.

Známý Juan Manual Fangio se vrátil k Maserati roku 1957. Vyhrál čtyři ze sedmi Grand Prix, které byly potřeba k získání světového titulu: Argentina, Monaco, Francie a hlavně Německo. Ve skutečnosti to bylo na okruhu Nürburgring, kde v neděli 4. srpna výjimečný Argentínský pilot zaznamenal největší vítězství jeho kariéry, při kterém se stal světovým šampionem popáté a naposled. 

"White Dame", tak se jmenoval první prototyp 3500 GT, byl odpovědí na automobilový trh v období rozmachu hospodářství. Maserati také představila své GTI roku 1961. Dokonce i na perského šáha White Dame zapůsobila, ale chtěl něco více exkluzivního. Slavný inženýr Giulio Alfieri vzal tuto výzvu na sebe tím, že vložil osmiválcový motor z 450 S do GranTurisma. "Shah of Persia" se stále považuje jako jeden z nejlepších modelů podle sběratelů a automobilových historiků. Se svými zlatými a dřevěnými úpravami to bylo nejexkluzivnější a nejluxusnější auto ve světě své doby.  

I přes to, že Maserati opustilo závodní okruh, chuť závodit nadále zůstala v krvi. V té době vyrobil Giulio Alfieri legendární Tipo 60. Známé jako "Birdcage", neukazovalo se v oficiálních závodech pod jménem Maserati, i když bylo používáno nejprestižnějšími závodními týmy a vyhrálo několik důležitých závodů jako dvě po sobě jdoucí výhry roku 1960 a 1961 - na okruhu Nürburgring 1000km, stejně jako i několik více důležitých výher v USA.

Nápad vložení závodního motoru Maserati do sedanu bylo navrženo Orsimu žurnalistou Gino Rancati. Na Turin Motor Show roku 1963 Maserati překvapilo automobilový svět představením Quattroporte, nejrychlejším sedanem na světě. Ve stejném roce bylo lehké, sportovní a výkonné Mistrál představeno na Turin Motor Show. Bylo to první Maserati které bylo pojmenované po slavném větru.

Sebring byl evolucí 3500 GT. Čerstvě po jeho úspěchu v Covent Garden v Londýně, Luciano Pavarotti, mladý opěrní zpěvák z Modeny si dopřál Sebring. Byl to začátek partnerství mezi Maserati a velkým Maestrem.

Od půlky šedesátých let dvacátého století se Maserati stalo známým díky svému společenství s velmi známým italským designérem Giorgettem Giugiaro. Jeho první projekt, osmiválcové Ghibli, se představilo na Turin Motor Show roku 1966 a bylo okamžitý úspěch. Maserati originálně plánovalo vyrobit pouze sto kusů, ale okamžitě byla výroba zvětšena na 400. Ve skutečnosti zůstalo ve výrobě do konce roku 1972 a vyrobilo se celkově 1295 modelů ve verzích Spyder a Coupé.

Rodina Orsi se rozhodla že do podniku vloží novou krev s novým partnerem: Citroën. Společnost byla reorganizována podle modelů a stala se více strukturovanou pod vlivem a podnikovým příkladem francouzské automobilky. Mnoho dalších změn se stalo v sedmdesátých letech: rodina Orsi konečně ustoupila a Citroën prodal svůj podíl Gepi, italské státní společnosti řízenou italské-argentínským podnikatelem Alejandrem De Tomaso.

Věhlasný designe Giorgetto Giugiaro vytvořil jeho nové mistrovské dílo "Bora" roku 1971.Podobně nezapomenutelný byl Merak, popsán Adolfem Orsi Jr. jako "mladší sestra" modelu Bora. Na Geneva Motor Show roku 1972 Giugiaro představil futuristicky vypadající coupé nazváno the Boomerang. I když nikdy nevstoupilo do výroby, je dodnes považována za jeden z nejpovedenějších konceptů v historii Maserati. Boomerang měl velmi futuristický design, o několik let dopředu před stylem značky v jeho klínové podobě, která byla později použita na mnoho jiných vozech. Mělo odvážné rysy a nízko položené, široké a aerodynamické tělo: opravdové závodní auto vyrobené pro silnice.

Roku 1978, Sandro Pertini, italský odbojář v době války, který se stal hlavou státu, si vybral Quattroporte Royale za jeho oficiální vůz. Používal se až do roku 1985. Prezident Pertini vždy jezdil s tímto vozem, dokonce i při pozoruhodné návštěvě Maranella, kdy Enzo Ferrari odmítl setkat se s prezidentským Maserati při jeho příjezdu, čímž dával najevo dlouhou rivalitu mezi dvěma známými podniky v Modeně.

Maserati Quattroporte bylo vždy synonymum s elegancí a stylem, tak moc, že se objevilo v několika filmech v osmdesátých letech. Sylvester Stallone si ho vybral jako auto boxera Rockyho Balboa v Rocky 3 (1982) a ve dvou filmech Davida Cronenberga: The Fly (1982) a The Dead Zone (1983).

Biturbo bylo nejsymboličtější auto osmdesátých let. Biturbo se stalo jedním z nejvyráběnšjím aut Maserati vůbec. V jeho několika verzích a evolucích mezi lety 1982 a 1993 bylo vyrobeno mezi 37,000 kusy.

Pro Maserati započala budoucnost v roce 1993, když společnost získala Fiat Group. Giovanni Agnelli s neuvěřitelnou předvídavostí chápal enormní potenciál této stále malé italské ikony znamenitosti. Společnost je v čele s Lucou di Montezomolo, prezidentem a CEO Ferrari. Partnerství mezi dvěma nejslavnějšíma výrobcema aut v Modeně je předurčeno k větší slávě než jejich soupeření.

První úspěch řízení Ferrari bylo psilí dokončit projekt 3200 GT, coupé navrženo Giorgettem Giugiaro, které bylo představeno na Paris Motor Show roku 1998. Nicméně bylo v okamžiku rozhodnuto, že coupé bude vylepšeno motorem vyrobeným v Maranellu. Z tohoto revolučního nápadu vznikl Spyder, auto, které značilo návrat Maserati do spojených států.

Po 12leté absenci na Americkém trhu se Maserati vrací do Spojených států roku 2001. Výrobce automobilů, který prošel testy v USA, byl připraven na jakoukoliv výzvu a není to náhoda, že tento návrat byl oslavován ve velkém stylu v průběhu gala večeru na Italian American Cancer Foundation. Maserati Spyder, první opravdové Maserati s motorem z Maranella bylo hvězdou charitativní aukce. Vítězný příhoz $ 130,000 byl od italského bankéře sídlícím v Miláně a New Yorku.

Po vydání prvního modelu GranTurismo skoro o půl století dříve, slavný italský designer Pininfarina se má vrátit aby vytvořil Maserati: nové Quattroporte. Příchod Quattroporte dokončilo škálu Maserati a velmi zvedlo prodeje. Quattroporte získalo ještě více slávy, jdyž druhý italský prezident Carlo Azeglio Ciampi si ho vybral jako jeho oficiální státní auto.

Perfektní kombinace designu, sportovního výkonu a komfortu. Sedan s jednoduchými, elegantními rysy s prstiží díky výtečným materiálům. Jasně definované tvary, spojené silnými rysy, které generují pohyb. Grand Tourer s neomylným stylem a jedinečným výkonem s komfortním interiérem, design tohoto auta čerpá z celé historie a zkušeností Maserati.

Nové Maserati Quattroporte. Nejnovější a výjimečná tvorba Maserati je skutečně úžasné auto. Brané ze skvělé tradice Quattroporte, stále má nezaměnitelnou, nadčasovou siluetu. Předěláno s velmi moderním přístupem, obsahuje přepychovou duši limuzíny a závodní duch GT.